In Tentatione

Tak už se to stalo.

19. června 2016 v 20:20 | Veritas
... Within Temptation s Tarjou na jednom pódiu. Včera na nějakém festivalu.
♥ ♥ ♥
Možná je dobře, že jsem tam nebyla, protože bych asi umřela. Je to úžasné. Ale stejně chci. (o=0


Skladby Within Temptation hrané na harfu nebo klavír

13. května 2016 v 23:45 | Alétheia
Jako obdoba tohoto článku pro Pink Floyd se mi už dlouho chtělo udělat podobný, který by se zaměřil na různé verze písní Within Temptation. Usoudila jsem, že kdyby to mělo být jen s harfou, bylo by toho dost málo, a tak přidám cokoli, co mi zrovna přijde do cesty. - A kdy jindy než ve zkouškovém? (o=0

Mother Earth & Ice Queen s orchestrem

24. března 2016 v 12:19 | Veritas
Ty jo, nemůžu uvěřit, že jsem tohle video objevila až v neděli!!! Je krásné: Orchestr na akci Night of the Proms hraje Mother Earth, což je jen intro k Ice Queen, kterou s ním Sharon zpívala v roce 2010. Už bůhvíjakdlouho z toho mám fotky, ale až teď jsem uchvácená tou hudbou.... Bože, ta má tak nádherný hlas! (o=0 Tak tady je:

Vliv Within Temptation v každodenním životě

5. října 2014 v 17:00 | Alétheia
Heeej, ten název článku zní skoro jako téma bakalářky (chtěla bych!) (o=0. Ještě jsem zapomněla (no dobře, asi tak před půl rokem) přidat tenhle článek. Je takový až moc odhalující. Člověk si pracně vyrobí tajemství... Až nakonec zjistí, že ho vlastně vůbec nemusí před nikým tajit, protože nikomu nic nehrozí. A takhle je to i s následujícími fotografiemi (jejichž nízkou kvalitou si nemá cenu kazit náladu), které by tedy mohly být usvědčující asi ve 3 kontextech, ale staly se zkrátka úplně normálními. Vezmeme to podle data:

LET US BURN

4. října 2014 v 20:03 | Veritas
Tohle bude úžasné. Nechápu, jak jsem mohla zapomenout sem ten obrázek umístit už předevčírem:


... Možná se tím vysvětlí všechny mé ohnivé sny, které se mi o Let Us Burn zdály...
... A možná si poprvé budu vroucně přát, aby už byly Vánoce.

Recenze - Within Temptation na Havířovských slavnostech (5. 9. 2014)

9. září 2014 v 0:47 | Veritas
Tak si představte, minulý týden měl Havířov tu čest slyšet hlas anděla.


(Poznámka: Fotky jsou moje; videa ne - odkaz z nich na YouTube vede i ke skutečnému autorovi.)

Nevěrná

26. srpna 2014 v 21:12 | Alétheia
Už vím, co jsem chtěla napsat, jen to dělám až teď v rámci prokrastinace - je smutné, když je člověk nucen prokrastinovat i o prázdninách, není-liž pravda? (Pitomé zápočty se zpožděním.)
Chtěla jsem se svěřit do ničeho, že se bojím, jestli nejsem nevěrná.
...
Nevěrná...?

Miluju Within Temptation. A nikdy je milovat nepřestanu. Protože jsou první láska. Protože prostě jsou láska. A nic tak silného jako pocit, že je znáte už dávno, že ta hudba obsahuje přesně to všechno, co potřebujete k životu a potřebujete milovat, prostě neexistuje. A bez nich bych dodnes neposlouchala ani nic jiného; nikdy nezapomenu na to odpoledne 1. května 2007, kdy jsem poprvé slyšela Mother Earth. A viděla tvář Sharon a dávno ji znala, jako z minulého života. Kdy jsem si pustila těch několik písniček a ony obsadily moje srdce natolik, že už je odtamtud nikdy nic a nikdo nedostane, ani kdyby to bylo sebesilnější, ani kdyby se mě to pokoušelo mučit nebo vydírat, protože NIKDY NEBUDU ŽÁDNOU PÍSNIČKU MILOVAT VÍC NEŽ STAND MY GROUND. A žádné album víc než The Silent Force. I všechny ostatní písničky z ostatních alb jsou důležitější než cokoli od jakéhokoli jiného interpreta. Ani nikdy neuslyším krásnější hlas, než je ten Sharonin. Ne, ani kdyby to měl být hlas muže, do které se zamiluji, ani kdyby to mělo být moje budoucí dítě, které mi věnuje první slovo (no to vlastně možná nemůžu vědět... Ale řekněme, že ne). Nikdo prostě nemá krásnější hlas než ona, protože ona zpívá jako anděl. A možná je anděl. A možná jsou vedle ní andělé stejní jako obyčejní lidé. A možná se blbě rouhám, ale je mi to jedno, protože Sharon má prostě dokonale nádherný hlas, andělský hlas. A o komkoli jiném byste to řekli, nikdy bych nepřipustila, že byste mohli mít pravdu. Kdo je oproti ní nějaká Aylin nebo Charlotte? Sice jsou obě super, ale neslyším v jejich hlase nic andělského, a když to o nich někdo napíše na internetu, jen pozvednu obočí ve smyslu "ale no tak!". Tarja i Simone možná zpívají mnohem lépe, ať už hudbu studovaly kdekoli a mají mnohem lepší schopnosti a možná i rozsah, ale pro mě to prostě nehraje žádnou roli; uznávám, že jsou lepší, ale vůbec na tom nezáleží, protože zbožňuju Sharon. (Jsem na kluky, ale zbožňuju Sharon.) Ani snad ne jako člověka, vím, že dělá chyby a je nedokonalá jako my ostatní; že má několik názorů, se kterými bych nesouhlasila a tak dále, ale spíše jako idealizovanou, andělskou bytost s tím nejvíc nádherným hlasem, který kdy kdo od Boha dostal, a jako taková dokonalá je. A miluju každý verš, který napíše. Každý tón v každé skladbě, kterou složí. I když už tam nezazní plný orchestr a plný sbor, stejně to miluju, až bych se z toho rozplynula. I když vím, že mnoho klasických skladeb je mnohem lepších než písničky Within Temptation, dokonce že Pink Floyd s komplexnějšími kompozicemi nebo Epica s latinskými texty mají vlastně geniálnější skladby než Within Temptation, nesejde na tom, protože jenom Within Temptation miluju. I kdyby desítky blbých hudebních kritiků (ani to ne, prostě jen přízemních recenzentů) napsaly nějaké trapné kecy o tom, že se styl Within Temptation zvrhává k popu, nehnulo by to se mnou, vlastně spíš by mě jedině naštvali a věděla bych, že to není pravda; věděla bych, že ta hudba je pořád překrásná. Nejsem takový cvok, abych byla ochotná utratit spousty peněz za její rukopis s textem nebo dokonce notami (ahhh!), protože tolik peněz prostě nemám, ale přát bych si ho dokázala. Pro fotku s ní, kterou mají tisíce lidí, jež ji nemají ani zdaleka tolik rády jako já a podle mě si ji ani nezaslouží, protože jsou tolik slepí k houslím, nedokázali by docenit tak velké štěstí, zatímco já bych si ho vážila jako nikdo jiný, bych byla ochotná stát pod mrazivým nebem polovinu noci. Mluvila jsem s ní jenom okamžik a přála jí k narozeninám, okamžik jsem ji držela za ruku, a vsadím se, že si mě nepamatuje, ale udělala bych strašně moc pro to, abych jí mohla vyjádřit, jak moc pro mě ona a Within Temptation znamenají. Abych s ní mohla aspoň chvilku být a zeptat se jí.... Aby se stal skutečným aspoň jeden z těch desítek snů, které se mi o ní a o koncertech zdály, a mohla bych vážně žít v těch několika minutách křištálově čisté radosti. Byla jsem jen na třech koncertech a dva mi proklouzly mezi prsty, když jsem to věděla (zatímco některé minuly, aniž bych to věděla); doteď bych v okamžiku nejvyšší lítosti byla schopná nad nimi plakat, i když jsou to už léta, co uplynuly. A každý detail, který jsem z jejich koncertu zapomněla, si vyčítám. Každé slovo řečené mezi písněmi, kterému jsem nerozuměla, protože mohlo být esenciální... Kdybych ztratila jakoukoli z těch vzpomínek, panikařila bych; kdybych ztratila trsátko, které nosím na krku, nebyla bych k utišení, protože i když je to jen věc, byla hozena mně, a když člověk stojí v první řadě poté, co pro ten zážitek sedm let umíral touhou, je v tom tolik radosti, že by vzkřísila všechny mrtvé. (Hih, tak ráda přeháním... (o=0 )
Je zcela jasné, že bez Within Temptation bych dneska byla někdo úplně jiný. Těžko říct, jestli lepší, nebo horší, ale dopad jejich hudby na mě je slovy i myšlenkami neobsáhnutelný. Možná tak z 60% určili to, co jsem. Možná z 80%. A možná méně. Každý den, kdy se ještě neučím hrát na klavír nějakou z jejich písní, jako by byl zbytečný (Amici, diem perdidi!). Začala jsem se dokonce v myšlenkách zabývat názvem samotným a přemýšlela jsem o něm tak dlouho, dokud jsem naplno nepochopila, co znamená to být, co znamená to žít. (Je to velmi silné a není to moc příjemné. Vlastně ještě pořád žiji Within Temptation, In Tentatione; nelze se odpoutat.) I kdybych Nightwish nebo cokoli jiného někdy poslouchala víc ve smyslu častěji, protože to prostě vydalo víc alb, stejně by to bylo až druhotné, protože to Within Temptation mě k veškeré jiné hudbě dovedli. Stejně bych nikdy nezapomněla na nic, co se Within Temptation týká, a byli by vždycky v mém myšlení i cítění na prvním místě. Naprosto v bezpečí. (All my agony fades away when you hold me in your embrace.) Oni jsou All I Need.


Myslím, že lepší vyznání bych ani napsat nedokázala. Nevím, jak moc přesvědčivě působí, ale Within Temptation jsou pro mě všechno.

And We Run

23. května 2014 v 15:20 | Alétheia
... Je tady... JE TADY!

Within Temptation - Hydra (recenze)

2. února 2014 v 20:32 | Veritas
Napadlo mě zkusit napsat recenzi, jen aby to vypadalo, že ještě žiju. (o=0

Paradise

14. září 2013 v 23:04 | Alétheia
KONEČNĚ...


... A tak jsem nejen šťastná, ale dokonce i ještě šťastnější než nejšťastnější. A nemůžu uvěřit, že je to možné.
Už se vám někdy naplnily sny, které se vám zdály tolikrát za tolik let, ale nikdy byste nečekali, že se stanou?

Právě jsem se zamilovala

7. ledna 2013 v 16:20 | Alétheia
... Do tohoto kouzelného... Úžasného... Dokonalého...
Zázraku.



Tohle je prostě All I Need. Ještě nikdy jsem nezažila tolik lásky k hudbě najednou během tak krátkého časového období, jako je několik posledních měsíců... Nebo dnů. Je zvláštní, že je možné zamilovat se do tolika věcí najednou - město, interpret, piáno, čokoládové lanýže... Ale funguje to. Tak nějak komplexně. Within Temptation miluji nejvíc ze všech hudebních skupin, takže když někdo stvoří takhle nádherný cover jejich písně, nemůže to dopadnout lépe... Prostě... Kdybych se pokoušela cokoli dodat, nemělo by to smysl.



All my agony fades away.


Sanctuary

3. března 2012 v 23:29 | Alétheia
Nehledíc na to, jak jsou sny složité,
Nehledíc na to, že ještě složitější je stvořit je uměle,
A nehledíc na to, jak jednoduché je prožít je téměř bez povšimnutí,
Vím, že tohle bude dokonalé.
Vrátíme se k těm křišťálově čistým kouzlům z dávných dob?

Dreams become true WITHIN TEMPTATION

19. listopadu 2011 v 0:46 | Alétheia
Omlouvám se za tu angličtinu v názvu, když právě tady chci začít prosazovat více latiny, ale bez angličtiny by to v otázce hudby nešlo. A také, hudba je to jediné, kde se angličtině odpustit dá, protože se zde vyjímá poměrně hezky.
Pouhých šestnáct písniček a místo, kde jsem stála, sice nestačilo k tomu, abych zemřela dokonalostí, ale přesto jsem byla díky splnění jednoho ze svých největších přání tak šťastná, že už bych klidně zemřít mohla.
 
 

Reklama