Srpen 2016

Atmosféra III

25. srpna 2016 v 23:20 | Alétheia |  Scripsi
Červené světlo prostupující veškerou tmou. Pozoruhodný klid. Prádelní šňůry a tichý, vyrovnaný zvuk. Tvoje jisté ruce a jedna z nejdůležitějších věcí v životě, i když to je možná jinými slovy totéž. Několik nástrojů a moje zvědavé oči. Nádoby s tekutinami, nízké a hranaté, ve kterých se vytvářejí a objevují zázraky. Nedočkavost obalená trpělivostí a úporná snaha zapamatovat si každou vteřinu zápasící uvnitř mé lebky; ony vteřiny i minuty odpočítávané s pevným vědomím každého kroku uvnitř té tvé. Desítky centimetrů příběhu vtištěného do malinkých hladkých políček, která si vyžadují nejvyšší možnou opatrnost práce. Rozličné a dosud nepoznané vůně, šustění papíru, šplouchání, hluboký hlas vysvětlující každý pohyb. Svraštěné obočí, pootevřená ústa. Čekání. Dech zadržovaný napětím a úsměv vyměněný v jediném pohledu. Dětsky čistá radost.

Pozvolna se objevující siluety. Černá a bílá; stíny, světla a odlesky. Vyzdvihnutí na vduch, schnutí, nový úžas, společné nadšení, ruka nastavená k plácnutí a tichý smích. Krajinky, lidé i zvířata, budovy i města ožívající na kouzelné ploše. Cosi starého, silného, působivého, nehynoucího a geniálního spočívá v tom postupu. Hodnota vážit si každé scenérie, každého portrétu, každého zátiší; okamžiků zaznamenaných pro nás navěky. Hledíme na naše společné umění v nejzajímavější den, jaký jsem prožila, díky tobě a plná vděčnosti. Když si mě nepřítomně posadíš na klín s očima upřenýma na další rodící se obraz, nejsem si jistá, zda je to celé sen, který se mi zdál před několika týdny; imaginace s nejsamoúčelnějším účelem nebo jedno z největších přání. Přání do neurčitě vzdálené budoucnosti, avšak bez síly nebo naděje věřit v jeho splnění, či snad přání, aby tohle celé vskutku byla vzpomínka na něco víc než minulého. - Stvořils právě ty každý obraz, anebo jsem jen já stvořila jeden jediný, ve kterém se všechny - včetně tebe - nacházejí?

The Piano Guys - A Sky Full Of Stars

21. srpna 2016 v 18:05 | Veritas |  Diligo
Narazila jsem na andělský cover s trochu umělým nebem a silně popsaným klavírem i cellem - a ta myšlenka se mi moc líbí.
Tohle nikdy nepřestane být krásné. (Anebo obecně - tohle nikdy nepřestane.)

The Piano Guys - A Sky Full Of Stars:



Tarja - Supremacy

8. srpna 2016 v 12:21 | Veritas |  Diligo
Takňák zbožňuju Muse. Napůl kvůli tomu, jak se mi jejich hudba líbí, a napůl když si vzpomenu, jak jsem je před čtyřmi lety začala poslouchat a co vlastně v té době provázeli. Proto jsem byla nadšená, když Tarja na tomto albu udělala cover právě písničce Supremacy od nich. Už jen tím výběrem interpreta je zajištěna vysoká inteligence a prostě se mi to líbí. (o=0 Pustila jsem si to na youtube už několik týdnů před vydáním alba - byl to záznam z nějakého festivalu. Teď přidávám jiný:
A vězte - tohle je neskutečně hustý. Takže jestli se vám chce, pusťte si tu písničku a počkejte si na to CIS!!!
(o=0 Neuvěřitelná...

Tarja - Supremacy: