Nejzdravější závislost

1. července 2012 v 23:56 | Veritas |  Diligo
Málem bych zapomněla, že je týden čokolády! Byla by to škoda, protože si nesmím nechat ujít možnost rozkecat se o své největší (a vlastně skoro jediné) závislosti. Největší - a nejpřínosnější. No, tak abych začala vysvětlovat....

Je to trochu ironie, celý týden se na psaní o čokoládě těším, a přitom teď - zcela upřímně - nevím, čím začít. Čokoláda mi chybí. Než ji začnu vychvalovat do nebes, chtěla jsem o ní napsat spoustu zajímavostí, které jsme se učili ve škole a které jsem si tak krásně a přehledně zpracovala k maturitě z biologie a chtěla je propašovat do zhruba devíti různých otázek. (Bohužel k tomu nedošlo - s tématem Viry a bakterie se čokoláda propojuje těžko.) Jenže teď se mi nějak přestalo chtít... Hledat ve skříni papíry a opisovat z nich něco sem. V paměti mi toho sice hodně zůstalo, ale dokázal by vůbec někdo ocenit kofein, teobromin, tryptofan měnící se na serotonin, fenylethylamin, neznámý endorfin a spoooustu dalších zázraků obsažených v jediném čtverečku tohohle geniálního, dokonalého, andělského výtvoru?
Tak, a stejně je to venku. (o=0 Jen trochu rychleji, než jsem původně zamýšlela.
O čokoládě jsem toho četla sem a tam celkem dost (ale na znalosti ze školy ty zajímavosti neměly). Jeden dílek denně prý slouží jako celkem efektivní prevence před kardiovaskulárním onemocněním. Sníst za den celou tabulku je naopak na pováženou, protože obezita riziko srdečních potíží naopak zvyšuje.
To je mi ale stejně srdečně jedno. I kdybych za 10 let vypadala jako špekatý sud, ve kterém se může člověk utopit, s čokoládou neskončím ani za nic. (Stejně budu vypadat ještě hůř, i kdybych nakrásně zůstala podle názorů BMI "extrémně podvyživená" - BMI má trochu zkreslená měřítka... Ale --- čokoláda! Bože, prosím, dej ať nikdy nedostanu mononukleózu, po které se drží půl roku dieta!)
Tenkrát v tercii, když nám bylo vřele doporučeno stát se čokoholiky, jsem našeho moudrého profesora jako vždycky uposlechla. Ze začátku to šlo pomalu, jen jsem se snažila na čokoládu pamatovat více než obvykle, preferovat ji před bonbony a lízátky a podobnými věcmi (kterých u mě stejně nikdy moc nebylo... Třeba). Ale jde to čím dál rychleji, a vskutku, po nějaké době, kdy si ji člověk prostě jen "dopřává častěji" se ozývá bažení, v různých situacích, pokud předtím aspoň 2 týdny žádná čokoláda nepřišla. A i když si nikdy nekupuji věci pro sebe, protože na to prostě nemám, když má pořád každý narozeniny, tak za čokoládu bych byla ochotná utratit fakt hodně a rozmazlovat se hlava nehlava. Nyní jsem na tom tak, že už na ni mám chuť tak často, že jsem ji v posledních měsících jedla několikrát týdně. (Nutno poznamenat, že většinou ji nejím sama - a že to byly dost těžké týdny. (o=0 ...)
Kromě předcházení kardiovaskulárním chorobám je ale na čokoládě nejvíc pozitivní to, že stimuluje mozek. A to díky všem výše jmenovaným substancím, které teď nechci rozebírat. Jen pro přiblížení, serotonin je hormon štěstí, endorfin taky, a čokoláda způsobuje produkci obou, a nejen jich. Fenylethylamin, který by člověk mohl klidně nesnášet, protože je to "hormon zamilovanosti", působí podobně. Teoreticky by tak měla čokoláda působit proti depresi.
A to ona taky může. Právě otázka na ni v tématu CNS zněla "Lze čokoládu využít v terapii?" - nebo nějak podobně. A tak když jsem probrečela loni v únoru celé sobotní odpoledne a nacpala do sebe celou tabulku, divila jsem se, proč to nepůsobí a dál se topím v beznaději (pořád všechno přeháním, pořád, pořád, pořád...!). Když jsem se na to ptala pana profesora, odpověděl, že bych musela sníst tabulky alespoň dvě. Tak příště na to budu pamatovat, jen doufám, že se do takové situace už nedostanu, ale kdyby přeci jen, třeba by se mi po dvou čokoládách usadil na tváři přihlouplý úsměv a všechno by mi bylo jedno. I to je super změna oproti "moje budoucnost je v háji!". Kromě toho - nebyla. Budoucnost není nikdy v háji, pokud máte čokoládu.... (o=0
V tomtéž maturitním ročníku jsem se čokoládou podmiňovala, za každou napsanou stránku textu (tuším, že to byly Tělní tekutiny a jejich oběh) jsem směla sníst 1 čtvereček, ale jak se tak člověku dokonale rozpouští na jazyku, v okamžiku, kdy čokoláda zmizí, potřebujete další. Tím rychleji pak pracujete a dopíšete stránku další, a je to tak efektivní metoda, že ji všem doporučuji. (Letos před první zkouškou už mi to tolik nefungovalo, ale asi jsem postupovala špatně, čokoládou to určitě nebylo.)
A když jsme pořád u těch zkoušek, má čokoláda hned dvojí funkci. Jste obeznámeni se Schrödingerovou kočkou? Je živá nebo mrtvá, ve stejném okamžiku, což nezjistíme, dokud neotevřeme krabici s vypuštěným nebo nevypuštěným radioaktivním sajrajtem. No a s čokoládou to může být podobně - slouží k odměně za dobře složenou zkoušku nebo naopak k utěšení, že jsem se učila, jak jsem mohla, a stejně to nepomohlo, svět je tak krutý, ach, a tak v daný den ráno ještě nevím, jakou funkci čokoláda splní, ale když vím, že čeká doma v chladničce (loni v tomhle vedru mi kamarádka dala jednu, když jsme byly venku, a pak se dala ohýbat, je to strašné...), může to být vlastně jedno.
Mám z toho trochu výčitky, protože když zkoušku nezvládnu, tak si čokoládu přeci nezasloužím. Ale zároveň jsem ze sebe tak zklamaná, že ji vskutku potřebuji pro utěšení, a tak to v tu chvíli neřeším a vím, že to byl prostě těžký den, a na konci těžkého dne by si ji člověk dal.
Nevím, jak jsem s čokoládou začínala, ale vzpomínám si, jak jsem se ještě spokojovala s mléčnou. Teď jsem na tom tak dobře, že mi spousta přátel dala k posledním narozeninám spoustu čokolády, která dlouho vydržela, mezi jinými i čokoládovou kouli (jako vánoční ozdobu), a k mléčné bych se už vracet nechtěla.
Ujasníme si tedy několik věcí, které je dobré vědět:
  1. První čokoláda před několika stoletími byla horká a tekutá, pocházela - myslím - ze Švýcarska (ale nechtěla bych psát dezinformace, ale ani nechci hledat tehdejší sešit). To je zase znalost ze školy a asi to i víte.
  2. Bílá čokoláda není čokoláda. Je to buď špatný vtip, anebo špatně obarvená náhražka. Každopádně pryč s ní, správný čokoholik by jí měl pohrdat stejně úporně jako já. (Koneckonců - fakt není dobrá!)
  3. Existují čokolády, patrně přivážené ze zahraničí, které mají udělat radost dětem ve školních jídelnách na Mikuláše a Velikonoce a které obsahují něco mezi pěti a dvanácti procenty kakaa. Tak pozor - okamžitě vyhodit, jsou tak hnusné, že to nemá obdoby. Obsah kakaa je na čokoládě to nejdůležitější, a pokud má méně než 22, nemá cenu ji rozbalovat, nekažte si den! Nechápu, kdo chce ty nebohé děti oblbnout, ale když je v čokoládě jen 9 % čokolády a zbytek je nějaké lepidlo nebo tuk, tak to taky není čokoláda. A děti jsou na čokoládu také odborníci. A také ji umí skvěle plivat do dálky. Sázka?
  4. Když jsme u obsahu kakaa, mléčná je poměrně slabá, ale od 25 % kakaa se dá jíst a 32 % mi dokonce připadá jako celkem dobré množství (pokud někdo hořkou čokoládu nemá rád. A to je mi líto). Nevím teď přesně z hlavy, kde je hranice mezi mléčnou a hořkou čokoládou, řekla bych, že takových 38 %, ale nejsem si tím jistá.
  5. Hořká čokoláda může mít od té hranice až do asi 98 %. Tam už se ale neodvažuji... Optimum je kolem 50 %, podle mě mezi 50 a 60 % kakaa; 70 % je ještě dobrá, i když ne tolik, 75 % se dá ještě snést a výš už to nezvládám. 80 % a víc je tak hořká čokoláda, že v ní už ani necítím bez přítomnosti cukru tu čokoládu, jak ji znám. Když jsem poprvé ochutnala omylem jednu tak hořkou, nečekala jsem, že existuje kvalitní čokoláda, která není dobrá, ale měla jsem vážně co dělat, abych ji nevyplivla... Nebo jsem to možná tenkrát udělala, už přesně nevím.
  6. Existuje několik obchodů, které vám musím v souvislosti s čokoládou doporučit, první je starý známý Leonidas (např. v obchodním centru Chodov hned při výstupu z metra nebo na Hlavním nádraží v Praze) lákající už jen svou výlohou a obsahující spoustu pralinek, na které se vyplatí zaostřit především před Vánocemi, druhý je Bon Bon, který znám z jedné ulice v Táboře vedoucí na náměstí a kde prodávají tu již zmíněnou horkou a tekutou čokoládu, tak hustou, že už po ní člověk ani nepotřebuje nic k večeři, ale nejlepšííí, a jméno třetího obchodu jsem zapomněla a měla bych se stydět, každopádně je někde v Praze, i když ten v galerii Harfa zkrachoval. (Škoda, je to jediný obchod, který v tom příšerném baráku stál za pozornost, později vysvětlím proč.)
  7. V jednom z těch obchodů, kde jsem měla tu čest nakupovat a rozplývat se už několikrát, mi doporučili nedávat jejich výrobky do chladničky, protože by se na nich mohl vytvořit ten světlý povlak. Není to nic škodlivého, jen to nevypadá hezky. Možná to mají na svědomí nějaké enzymy kondenzované na povrchu, ale nejsem si jistá, jestli si to nepletu s tímhle:
  8. Jednou na biologii padla otázka, jak lze plnit bonbóny v bonboniéře tekutými náplněmi. Prý je to umožněno tak, že se náplně vyrábějí tuhé a dávají se do bonbónů vlastně po kouskách. Tak se zazdí do čokoládového vězení (takhle bych klidně umřela! (o=0 ♥). Protože jsou do nich přimíchány enzymy způsobující jejich rozpuštění, obsah se stane tekutým až později (ale už nevím, jestli v závislosti na čase, na teplotě nebo na něčem jiném).
  9. Kakao(vý prášek) se získává z kakaových bobů, což ví určitě každý, ale ne každý takový kakaový bob viděl. Dívala jsem se na něj před několika měsíci v jedné botanicky zaměřené posluchárně ve škole a bylo to zvláštní. Je mnohem větší, než bych čekala. Určitě byl větší než moje pěst. Tak jsem si ho nepředstavovala... No a z jakého stromu pocházejí kakaové boby???
  10. Co by člověk dělal bez taháku Wikipedie? Theobroma cacao, to se nedá zapomenout. Jen ještě poslední poznámka - myslím, že mám někde v sešitu napsáno, že je kauliflorní a že jej opylují mravenci. Tedy pokud si to nepletu s nějakou další kytkou, ale fakt se mi to nechce hledat. (o=0
A teď... 10 nejpozoruhodnějších čokoládových zážitků, a pak půjdu spát:
  1. Nejlepší čokoláda, kterou jsem kdy měla: Malá hořkočokoládová krychle plněná hořkou čokoládou v malé žluté krychlové krabičce z toho obchodu Sampaka v galerii Harfa, který zkrachoval. A právě proto to byla největší chyba. Tahle čokoláda byla tak dokonalá, že to nejde popsat; bezesporu byla tím nejlepším, co jsem kdy jedla. Absolutně výtečná. Koupila mi ji máma, jen tak, a byla děsně drahá. To proto, že tyhle čokolády v Sampaka byly ručně vyráběné. Proto taky zkrachovali, můžou si za to trošku sami, ale věřte mi, tahle krychle stojí za mnohem víc než 25 korun. Klidně bych šla i do stovky. (o=0
  2. Druhá nejlepší čokoláda na světě, kterou úplně zazdili trapnou "novou recepturou": Znáte Fererro Rondonoir (nebo jak se to píše)? Je mnohem lepší než Fererro Roscher a všechna ostatní Fererra i Ferarri dohromady. Vážně. Nebo alespoň bývala. Dostala jsem ji před zhruba 2 - 3 lety ke svátku, aniž bych ji znala. Máma mi ji koupila jen tak. Ale tahle bonboniéra překonala i andělské a zdánlivě nenahraditelné Raffaello. Víte proč? Kvůli té malinké, ale nepopsatelně delikátní hořkočokoládové kuličce uvnitř. Schválně jsem jeden ten bonbón rozebrala, dívala se dovnitř a dokonce ho ve své posedlosti i fotila. Ta kulička tam je, vznáší se v husté čokoládové náplni, měří asi tak 4 - 6 mm v průměru, a když ji kutálíte po špičce jazyka, tak nějak nedokážete uvěřit, že může existovat lepší pocit. (o=0 Jak se pomalu rozplývá, ahhh! Vždycky jsem se snažila sníst si ten bonbón sama a v klidu a postarat se, aby se ta kulička rozpouštěla co nejdéle. Ale všechny krásné věci mají dekadentní konec - víte, co ti proklatí Italové udělali s touhle dokonalou pochoutkou, kterou by bylo nejlepší neměnit? Nacpali do ni oříšek!!! Blázni!!! Proboha, oříšky jsou všude a ve všem, v Raffaellu i Ferreru nebo jak se to píše, je jich prostě dost, mají svoje místo a jsou dobré tam. Takže ve výsledku kulička ustoupila nějaké ubohé, obvyklé a zcela průměrné čtvrtince mandle. A s touhle změnou zmizela z mého světa i druhá nejlepší čokoláda... Jestli to takhle půjde dál, tak mi nejlepší čokolády zůstanou jen ve snech (schválně jsem si tam jednou vytvořila tuhle "kuličkovou" příchuť ze lžičky čokoládové zmrzliny, bylo to dobré, ale slabší, jako ve snech vždycky).
  3. Nejlepší tabulková čokoláda: Orion Intense (obrázek na konci). Kontrolní otázka: Kdy a kde jste ji naposledy viděli prodávat? Hmmm, já tak minulý rok. Všechna nejlepší čokoláda evidentně musí pryč. Proklatě! Tahle byla úžasná, měla něco kolem 50 % kakaa, už přesně nevím. A veeeliké kousky s kakaovým bobem vystupujícím z povrchu ve 3D. (o=0 No, a kde je jí konec? .... Byla celkem drahá, stála asi 36 korun, ale zasloužila si to. Moc jsem jich neměla, většinou jsem je kupovala jako dárky - první i poslední Orion Intense patřila někomu jinému. Měla dokonalý název a dokonalý design obalu, temně modrá splývající do černé... Věnujme jí nyní tichou vzpomínku.
  4. Nejlepší a cenově nejuspokojivější čokoláda současnosti: Figaro hořká. Nevím, jak ji blíž specifikovat. Stojí asi 19 - 22 korun na 100 g a má taky asi 50 %. Kromě toho mě jednou v začátcích dostala tím, že mi něčím připomínala sladké třešně. Přitom v ní nejsou. Existuje jedna podobná varianta, která je jimi plněná, ale už ne tak dobrá. A dodatek - pokud prahnete po "intenzivnějším zážitku" z její konzumace, kupte si raději tu Bublinkovou Figaro, která obsahuje miniaturní dutinky zvětšující povrch a tvořící rozpouštění zajímavějším a příjemnějším. Musíte si za ni ovšem pár korun připlatit a také ji nenajdete všude. (Zkuste to v Bille.)
  5. Nejpřekvapivější: Milka s kakaem uvnitř. (Možná se jmenuje Desert nebo tak nějak.) Ona totiž Milka není nic moc, nikdy bych do ní nešla... A tahle je zvenku mléčná, ale to kakao uvnitř z ní dělá div. A těch jsem si právě poslední měsíc koupila asi 5, protože byly ve slevě a protože se často špatně shánějí, ale už jsou všechny pryč.... K nevíře, píšu o čokoládách a žádnou přitom nemám! )o,=
  6. Nejzajímavější objev z posledního 1/2 roku: K narozeninám jsem od kamaráda dostala hořkou variantu bonboniéry Merci, a i když v ní je něco, co se nedá ustát, obsahovala i super kombinaci - hořkou čokoládu s pomerančovou náplní. Tu poslední jsem (celkem obtížně a statečně) ušetřila pro jednoho našeho profesora jako poděkování za jeho přednášky, a i když jsem s ní neměla už mít nic společného, kupodivu si ji se mnou rozdělil a snědli jsme ji napůl, když jsem byla u něj na ústní zkoušce! Oo= Bylo to vtipné, nečekala bych, že někdy budu pojídat se zkoušejícím čokoládu, ale tohle byla nejlepší zkouška ze všech, i když čokoláda už byla dost rozteklá. A mám jedničku. (o=0 Je celkem škoda, že se tohle Merci nedá koupit samostatně.
  7. Nejlepší horká čokoláda: O tenhle titul se dělí dvě varianty - jedna je ten malý bílý kelímek z obchodu Bon Bon v Táboře, kde Vám ji dají do ruky horkou, lovíte ji malinkou lžičkou a pak máte pocit, že se vám nevejde do žaludku. A druhé, které stojí za zmínku, jsou horké čokolády, pro které neznám název, ale hodně vzácně se prodávají v restauracích a poznáte je podle zvláštního čokoládového jídelního lístku, který je připravený na stole. Útlý a vysoký sešit obsahující fotku asi 20 hrníčků s různě ovocnými/kořeněnými i jinými horkými čokoládami. Skvělé jsou kokos, pomeranč a máta, ale je tam dokonce i chilli anebo vanilkový puding, pokud čokoládu zrovna nechcete. A taky mají všechny pudingovou konzistenci. A restaurace, kde mají nejlepší horké čokolády, se jmenuje "Červená židle", je v centru Prahy, ale zapomněla jsem, kudy se tam jde.... (o=0 Proto je však tolik posvátná.
  8. Vraťme se k obchodu Leonidas! Nejlepšími pralinky budiž vyhlášeno srdíčko s malinovou náplní, potom takový snad obdélníkový bonbón s náplní z citrónového másla (?) a nakonec ... Jsem zapomněla. Tak improvizace: V katalogu vypadá nejlépe třešeň v čokoládě, ale ve skutečnosti není, je v ní alkohol a vyteče a upatlá vás.
  9. V Německu je všechno lepší, a co se týče čokolád, mají tam také víc fantasie: Prodávají se čokoládové chipsy (takové zprohýbané a vskutku čokoládové) a moje oblíbené jsou 2 druhy "sušenek" (nic sušenkového na nich není) - první jsou malé tyčinky z čokolády, uvnitř zpevněné cukrovou vrstvou a obsahující pomerančovou nebo citrónovou šťávu, druhé se, myslím, jmenují After Eight, jejich logo jsou ozdobné stojací hodiny a jde o tenké ploché obdélníčky s mátovou náplní, která je osvěžující a chladivá v létě, když se tam nedá vydržet.
  10. Čokoládové zmrzliny!: Za nanuky vede Magnum Equador Dark, z kopečkových je to ta ve Fruitissimu, co bohužel stojí 17 Kč (a že se nestydí!), ale nevím, jak se jmenuje. Každopádně, všechny ostatní takzvaně čokoládové zmrzliny jsou oproti ní moc bledé a neuspokojivé.
Čokoláda. Změnila mi život k lepšímu (a sladšímu). Nikdy bych nevěřila, že jednou budu mít ráda cokoli, co má hnědou barvu. Ale je to tak. Tahle závislost, kterou tímto taky doporučuji každému dalšímu, je nejen zdravá, ale taky povznášející a estetická - čokoláda jako dárek se vyplatí, jídlo je vždycky dobrá volba a čokoláda je nejlepší jídlo, tak co řešit?
Další dodatek: Všude po internetu mají takové ty ženy-zajímající-se-o-ženské-časopisy tendenci vehementně se obhajovat, jako by snad "mlsat čokoládu" bylo něco "hříšného" (promiňte mi ty uvozovky, ale jde o to, že musím bez smajlíků projevit skutečnost, že jsou mi k smíchu). No a to je právě ta chyba - vždyť na tom, že se někdo cpe čokoládou a k smrti ji miluje, přeci není nic špatného! A právě to, co jsem nechtěla, je, aby tenhle článek - a hlavně název Nejzdravější závislost - vyzněl jako její obhajoba. Tak to u nich většinou bývá, předhazovat světu výkřik, že čokoláda je stejně zdravá jako zelenina. Já to prostě vím a žiji s tím, koneckonců čokoláda je taky 100 000x chutnější než zelenina, ale tenhle článek nemá být totéž, racionalizace ani jiná obrana proti názoru "čokoláda je pro děti a neslučuje se s ideálem postavy". Měla to být zkrátka óda na čokoládu a doufám, že se mi povedlo kohokoliv, kdo by měl tak hloupý a neodpustitelný nápad, jako je začít hubnout, přesvědčit, že je to úplná kravina a že tu jde o mnohem hlubší vztah, než je vztah k vlastnímu tělu. Tělo je služebníkem vás, nikoli naopak, takže si dopřejte čokoládu a zapomeňte na modelky! Čokoládu zkrátka nic nenahradí.
Nuže, přeji vám dobrou noc a nehorázně sladké sny!
Veritas

PS: Spoustu jsem toho jistě zapomněla napsat, a pokud mě něco takového vzpomenu, připíšu to sem jako "dodatky", protože dle mého mínění je to u tématu čokoláda velmi důležité. Fotky vyměním, až je najdu. Do té doby spěte sladce!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miška :-) Miška :-) | Web | 2. července 2012 v 7:14 | Reagovat

hezký blog :-)

2 Eruvië Eruvië | Web | 2. července 2012 v 10:09 | Reagovat

Skvělý článek! :-)

3 Fronésis Fronésis | 2. července 2012 v 13:28 | Reagovat

To ale není nic oproti Tvému designu!!! Jak jsi to dokázala? Ta šachovnice je úchvatná. Páni, jsem z toho úplně na větvi. (o=0

4 Eruvië Eruvië | Web | 2. července 2012 v 16:19 | Reagovat

Jéééé! Děkuju :-D Dokázala jsem to týdenní tvrdou prací a použitím programů Gimp a Blender :-)

5 Fronésis Fronésis | 4. července 2012 v 11:59 | Reagovat

Jasněěě! GIMP je nejlepší. Celý školní rok se těším, až na něj budu mít o prázdninách čas (a stejně jsem zatím neměla) a dám tohle celé někam pryč a nahradím to něčím zajímavějším, ale něčeho tak úžasného bych stejně nikdy nedosáhla. Ty jo, obdivuji šachy, jsi fakt hustá. (o=0

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama