Epica - Attack On Titan

12. ledna 2018 v 11:07 | Alétheia
Měli byste vědět, že Epica vydali nové EP, Attack On Titan. Jedná se o cover verze skladeb k nějaké anime videohře, údajně japonské texty přepsali do anglicko-latinských (a ta orchestrace je zcela samozřejmě strhující). Zvláštní je, že o tomto EP je toho na internetu strašně málo k nalezení, přestože jsou to už asi 3 týdny (20. prosince) - nezanechali informaci ani na Instagramu, ani na FB, včera jsem to tam schválně prohledávala... Oo= Nevím proč. Ale hudba je naštěstí někde dostupná, (o=0 takže tady přidávám písničku, která se mi z těch 4 líbí nejvíc:

Epica - If Inside These Walls Was A House:


... No a ty další tři skladby jsou samozřejmě taky pecky, dostala mě Dedicate Your Heart!. Nicméně, nechápu, kde na to chlapci (a Simone) berou ten čas, protože mám dojem, že jezdí jedno turné za druhým... A do toho ještě stihli nahrát tuhle úchvatnou velkolepost?!? Oo= Je v tom něco nadlidského, že? (o=0
 

Citace měsíce XIII

29. listopadu 2017 v 20:49 | Alétheia |  Legenda
Pořád čtu Yalomovu Existenciální psychoterapii, jsem jí vděčně pohlcená už vlastně tolik měsíců, že by sotva mělo smysl teď citovat cokoli jiného... (o=0 Takže dejme se doho. Následující ukázka mě uhodila do očí a hned jsem věděla, že chci za listopad vybrat právě ji - je moc krásným, dokonce snad nejlepším shrnutím toho, jak nám v intenzivnějším a plnějším prožívání života může pomoci klíčová probouzející zkušenost - konfrontace s vlastní smrtelností. Dejte, prosím, té myšlence šanci. Jedná se o dopis, který poslala Yalomovi jedna pacientka, jež si během návštěvy jeho skupinové terapie žen s rakovinou uvědomila, že vlastně nežila svůj život, nýbrž žila pro svého manžela - a ten ji opustil. Na rozdíl od oněch žen však ještě měla čas svou situaci změnit. Po skončení terapie se obrátila k životu, který jí zbýval, a dokázala si ho postavit zcela podle sebe:

"Uvědomila jsem si, že oněm ženám s rakovinou není třeba připomínat nevyhnutelnost smrti; že uvědomění si smrti jim pomáhá vidět věci a události v těch správných rozměrech a že napravuje naše všeobecně chabé pojetí času. Život přede mnou může být velmi krátký. Život je vzácný, nepromarněte jej! Snažte se využít každý den co nejvíce tak, jak považujete za hodnotné! Přehodnoťte své priority! Zkontrolujte své hodnoty! Nic neodkládejte! Jednejte!
Například já jsem hodně času promarnila. Čas od času jsem mívala živý pocit, že jsem jen divákem nebo náhradníkem, který sleduje drama života zpoza kulis, ale vždycky jsem doufala a věřila, že jednou budu na pódiu stát já. Samozřejmě bývala období, kdy jsem žila intenzivně, ale spíše mi život připadal jen jako zkouška na "skutečný" život přede mnou. Ale co když smrt přijde dřív, než začne ten "skutečný" život? Bylo by tragédií uvědomit si, až už je příliš pozdě, že člověk vlastně skoro vůbec nežil."

(in Yalom, 2006, str. 186-187)

... Nuže... Žijte! (o=0

A.

My Indigo

12. listopadu 2017 v 19:48 | Alétheia |  Diligo
Pravděpodobně jste si již všimli...

Sharon den Adel - My Indigo:




 


Citace měsíce XII

29. října 2017 v 12:01 | Fronésis |  Legenda
Celý měsíc jsem se nemohla rozhodnout mezi několika texty, žádný nebyl výrazně důležitější než jiné... Nakonec přidávám jeden krátký a prostý, který se mi velice líbil, a věřím tomu:

"Lidé jsou mnohem nešťastnější, než by si člověk myslel... A zásadní skutečností je, že neexistuje nic takového jako dospělý člověk."

- řekl neznámý kněz Andrému Malrauxovi (in Yalom, 2006, str. 21).

... Z knihy Existenciální psychoterapie, kterou už několik měsíců čtu a budu číst až do konce života s neskrývanou vděčností, protože je to zatím to nejdůležitější literární dílo, ke kterému jsem se kdy dostala:

Yalom, I. D. (2006). Existenciální psychoterapie. Praha: Portál.

Jak Alissa mluví o veganství

19. října 2017 v 13:07 | Fronésis |  Cogitatia
Tohle video mě hodně potěšilo. Už nějakou dobu jsem chtěla napsat článek o tom, jak (u)dělat v životě něco opravdu smysluplného, a nakonec to asi není potřeba, protože ona to v tomhle videu shrnuje moc hezky. Takže se povinně podívejte - a budete muset myslet trochu anglicky (a rychle):


... Dostává mě, jak moc je v tom všem rozumná. Tak nějak s ní souhlasím asi ve všem, čemu jsem z toho porozuměla. (o=0

Dream Too Much

30. září 2017 v 22:29 | Alétheia |  Diligo
Nic naplat, dáme si tu mamču s depresivní strukturou osobnosti ještě jednou. (o=0

Amy Lee - Dream Too Much:




Sen plný rasismu

27. září 2017 v 11:22 | Alétheia |  Somnia scribenda
Normálně bych se dneska nezdržovala psaním blogu, ale zdál se mi sen, který na mě silně zapůsobil, a tak bych ho tu chtěla zaznamenat.

Rok.

26. září 2017 v 22:52 | Alétheia |  Cogitatia
Dneska, teď, plus mínus dvě hodiny (spíš teda zpátky) je to přesně rok, co jsem začala psát diplomku. A nejhorší na tom je, že jsem ji ještě pořád nedopsala. Oo=

Něco bude

17. září 2017 v 21:58 | Alétheia |  Diligo
Tak jsem koukala, že mi YouTube předhodilo Imperfection. V docela příhodnou dobu, možná. U Evanescence mám už celá léta pocit, že kašlou na všechno. (o=0 I když, kdybych měla miminko, asi bych taky už kašlala na všechno. Těžko říct. Takžeee... Jsem si říkala, že by bylo hezké sem ten klip přidat prostě proto, že Evanescence vydají nové album, o kterém ale vlastně není korektní říkat, že je to nové album, nýbrž nějaké projektové album či co. - Svým způsobem další kašlání na všechno, není-liž pravda? (o=0

Ale Imperfection je nová a já se na ni nezlobím, i když mi ten klavír na začátku připomíná něco jiného a už dávno známého. Stejně jako určitá sekvence melodie před posledním refrénem - lidi, no tak, tohle už tady jednou bylo, přiznejte si to... (Konec Your Star, ale pšššt!) Nicméně ty smyčce a ta jedovatost té písničky jsou vskutku moc příjemné. Užijte si to:

Evanescence - Imperfection:



The Eagle Flies Alone

11. září 2017 v 17:36 | Alétheia |  Diligo
Potřebujete trochu uřvané a nezaměnitelné Alissy? Já jo... Vždycky, když mám vztek, tak Arch Enemy jsou nejlepší volbou. A před několika dny vydali nové album. Které jsem ještě ani nestihla docenit. Chci sem prostě jen tak nacpat tenhle klip...:

Arch Enemy - The Eagle Flies Alone:


... Čím víc se na to dívám, tím víc... Nemůžu si pomoci, ale je to prostě úžasně efektní. (o=0

Citace měsíce XI

4. září 2017 v 14:27 | Fronésis |  Legenda
Dnes sem s potěšením přidávám další poezii. Autorem je Filip Gülsen, jehož sbírku Láska už není, co nikdy nebyla mi půjčil Tom, čímž mu nesmírně děkuji. Tahle básnička mi teď totiž dělá velkou radost. Líbí se mi sebevražedná poezie, a navíc se to hodí k tomuhle designu blogu.

Nuže...

"I když tvé oči jsou andělské

Ne, nechci už zažít lásku jako trám.
Chci na trámu viset a pokud možno sám..."

(Gülsen, 2016, str. 32)

Skvostné, že? (o=0

A dnešní řešení dilematu - suicidovat, či nesuicidovat?
Suicidovat.

Hezké pozdně letní dny.
Fronésis

Je to tady, je to tady!!!

1. září 2017 v 22:03 | Veritas |  Diligo
ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!

... Těšili jste se na EP The Solace System od Epiky? A taky jste zapomněli, že je dnes 1. září? Nebo spíš že se to právě 1. září týká???

Tak já jsem se právě málem zcvokla dokonalostí nad Architect Of Light, na kterou jsem se nejvíc těšila. Nuže, pro dnešek je to jasné - nesuicidovat, nýbrž poslouchat pořád dokola a těšit se na tričko s tímto dokonalým, dokonalým, dokonalým artworkem:

Epica - Architect Of Light:



... A já vím, že to slovo opakuji až moc často. (o=0 Ale copak snad nesouhlasíte?!? Oo=

Zapomenuto VIII

25. srpna 2017 v 18:53 | Alétheia |  Delevi
Osmý design (fakt!? Mně se zdá, že už musí být přinejmenším dvanáctý...!) ....

Suicidovat, či nesuicidovat?

(srpen 2017 - doposud)

The End Of The Book

25. srpna 2017 v 15:31 | Veritas |  Diligo
Veskrze stoprocentně čistě pozitivní písnička. - Pro děti. (o=0 Ten klip prostě musíte vidět. - A užít si ho celý.

Amy Lee - The End Of The Book:



Requiem For My Friend

20. srpna 2017 v 14:54 | Veritas |  Diligo
Miluju náhody. (Ty dobré, samozřejmě; ne ty, co vás rozsekají na kousíčky a donutí vás vykrvácet.) Opravdu moc.

A tak když jsem tady téměř před 3 lety psala článek o koncertě Within Temptation na Havířovských slavnostech 3. 9. 2014, ani ve snu by mě nenapadlo, že někdy vypátrám skladatele oné úchvatné úvodní skladby Lacrimosa, která burácela pódiem, než jsme mohli přivítat Sharon a kluky. Tím spíš proto, že jsem po ní nikdy nepátrala - Lacrimos je na světě prostě moc.
A víte, jak to dopadlo? Ukázal mi ji včera můj nejlepší kamarád - - - který ji celou tu dobu znal. (o=0 Nuže...

Zbigniew Preisner - Lacrimosa:





Citace měsíce X

16. srpna 2017 v 14:58 | Fronésis |  Legenda
Odcituji vám tady kousek Yaloma, než si to rozmyslím.

Irwin D. Yalom je výtečný americký psychoterapeut, hodně literárně plodný, tak možná znáte některé jeho beletristické počiny. Tohle bude ovšem úryvek z knihy Existenciální psychoterapie:

"Existenciální osamělost. Třetí základní záležitostí je osamělost - nikoli interpersonální osamělost se svým přívěškem samotou, ani intrapersonální osamělost (izolace od částí sebe samého), nýbrž fundamentální osamělost - izolace jak od živých bytostí, tak od světa - která jde hlouběji než jiná osamělost. Bez ohledu na to, jak blízko se sobě navzájem přiblížíme, zůstává tu konečná, nepřeklenutelná mezera; každý z nás vstupuje do života sám a musí z něj sám odejít. Existenciální konflikt je tudíž napětím mezi naším vědomím absolutní osamělosti a naší touhou po kontaktu, po ochraně, naším přáním být součástí širšího celku.
Absence smyslu. Čtvrtou základní záležitostí čili podmínkou existence je absence smyslu. Musíme-li zemřít, vytváříme-li si svůj vlastní svět, je-li každý nakonec sám v lhostejném vesmíru, jaký pak má život smysl? Proč žijeme? Jak máme žít? Není-li pro nás předem připravený řád, pak si každý z nás musí v životě vytvářet svůj vlastní smysl. Ale může být člověkem vlastnoručně vytvořený smysl dostatečně odolný, aby unesl jeho život? Tento existenciální dynamický konflikt pramení z rozporu bytosti, která hledá smysl, ale je vržena do vesmíru, jenž žádný smysl nemá."
(Yalom, 2006, str. 17)

Nuže, teď by se hodilo shrnout, že první a druhou základní záležitostí jsou smrt a svoboda, jen se mi to sem nechtělo citovat, protože tady nad těmi dvěma posledními záležitostmi potřebuji přemýšlet víc. A jestli jsem chtěla ještě něco dodat, tak jsem to zapomněla.

Další články


Kam dál